1. narovnat se, napřímit se: lučiště mé v ruce mé vždy se oprawi BiblCard Job 29,20 (~Lit, ~Pad, zochví sě ~Ol, opravováno bude ~Praž) instaurabitur. – Srov. opraviti 1
2. [o bojovníku ohroženém porážkou] vzchopit se, sebrat síly; [o kleslém k zemi] pozvednout se (k dalšímu boji): jakž málo ho mdloba minu, dřieve sě než on [protivník] oprawye AlxV 1588; udatně jho [knížete] pobista [páni]…kněz sě nemože oprawyty DalC 85,34 (se…obrániti ~L, ~Z) sich…erhaben; ale již právě jat bieše [Vítek], by se neoprawil spieše DalL 104,22 (sě neotpravil ~V, by jemu nepomohli ~P); Hektor, oprawiw se na koni, opět znova žene na Řeky TrojA 111a exhilaratus; když se oprawi [rytíř sražený s koně] a bojuje RokLukA 42b; psi…udeřili na vlky a tak je rozehnali. Vlci oprawiwſſe se, vece TovHád 34a; najprv ztratil [Konstantin] boj, potom oprawiw se, pobil jest Němce ŽídSpráv 339; ║ kdyby upadli [nepřátelé] v to dolní předhradí…, brzy by sě opravili, že by tu leželi ListářRožmb 2,4 (1438) upevnili by své postavení
3. (z čeho [slabosti] čím) pozvednout se, nabýt sil n. moci; [o jedinci] zotavit se; [o společenství] vzmoci se, povznést se: synové slúh tvých vzbydlé a siemě jich na věky sě oprawy ŽaltWittb 101,29 (~Pod, zpraveno bude ~Klem, BiblOl, ~Pad, zpravováno bude ~Lit, ~Praž, zpřiemeno bude ŽaltKap) dirigetur; to město potom [po dobytí] opět sě jest oprawylo AlxV 2086; tú řečí ten [sklíčený] pústenník oprawiw se i vece OtcD 81a (popraviv sě ~B a ost.) adiutus est; zda by se z nemoci své oprawil [Tristram] TristB 66a; lékarstvie, jimiž by se opraviti mohli [chudí] a polepšiti CJM 4/1,166 (po 1378); aby se tiem lépe…město naše válkami…ochuzené…opraviti a zase rozmnožiti mohlo ArchČ 14,442 (1444); žeť tu záhubu na lidech učinie, že nedočkáme, byť se lidé zase opravili ArchČ 9,168 (1476); aby při vybierání těch tří kop gr. strpenie jměl [Jan z Šelnberka], až by opět hory se něco málo opravily ArchČ 18,198 (1500); ║ [Perchta z Rožmberka bratrovi:] jáť se dobře nemám, neboť se je pohřéchu mé bydlo nic neopravilo ArchČ 11,252 (1450) nezlepšilo se
4. čeho [nařčení] ospravedlnit se, očistit se z něčeho: [Darius uvažuje o svých činech:] vystupte na mě, žalobcě, a já, což sě neoprawiu, v tom sě s právem své čsti zbav́u AlxBM 333; ║ však bychom přěd tiem [lájcem] se opravili ArchČ 14,16 (1445) ochránili se, zebezpečili svou čest. – Srov. opraviti 7
5. [o hříšníkovi] (čím [pokáním]) napravit se, polepšit se, obrátit se: ta léta [kralování], proto že jest pesky živ byl, nejsú mu počteny, jediné sedm měsiecóv, ješto sě byl oprawyl ComestC 211a correctius vixit; že sě nikoli obrátiti ani oprawyty chtěl [Jeruzalém] WaldhPost 123a; múdrý v protivenství…anebť se polepší, neb oprawy Čtver 46a corrigitur; svedeni súce falešným pokáním a obrácením ku bohu, nikdy se neoprawie [zatvrzelí hříšníci] tiem ChelčKap 2a; když koho napomínáš, a on se nechce oprawiti AlbnCtnostA 106a. – Srov. napraviti sě 2
6. jur. [o straně] provést opravu svého neplatného právního úkonu: jestli že jednú neb druhé přisahaje neprojde [žalobce]…, tehdy třetie bude mu rčeno, aby se oprawil MajCarA 96 se…emendare; móž sě oprawyti [„póvod“] znova požena do třětice DubA 8b; právo učiniti bez klésky a to tak, jestliže by po prvé klesl, ale po druhé má se i po třetí opraviti Půh 3,697 (1448); zajiekavý muž jestli že zle řekne [před soudem], móž se dobře oprawiti PrávSasE 127b sich…vorholen; ║ má li on [člověk před soudem] řečníka a zamluví jej več proti jeho vuoli, toho se muože oprawiti sám sebú neb jiným řečníkem PrávŠvábE 49b sich wol erholen to může napravit